Tyzzerova nemoc

Tyzzerova nemoc - proč vymírají morčata v českých chovech?

V létě roku 2010 se v českých chovech morčat začala ve větší míře objevovat "záhadná" nemoc, na kterou velmi rychle a ve velkém počtu morčata umírala. Jsou známy případy, kdy v několika týdnech vyhynul celý chov o 50-60 kusech.

Nemoc se podle drobného výzkumu mezi chovateli poprvé objevila v ničivé podobě na severozápadě ČR na jaře 2010, Jedna z chovatelských stanic přišla během víkendu o mnoho zvířat, zejména mladých. Do tohoto chovu se vrátil z krytí samec z CHS, která dnes již neexistuje, kde ovšem morčata umírala s příznaky této nemoci.

Po nastartování výstavní sezóny, bohužel také kvůli nedostatečným hygienickým a karanténním opatřením chovatelů, se nemoc začala poměrně rychle šířit napříč chovy, zejména skinny morčat. Napadeny byly i chovy s morčaty se srstí. V některých případech došlo k uhynutí mladých jedinců a březích samic, starší morčata s dostatečně silnou imunitou to zvládala. Na druhou stranu byly chovy, kde si nemoc vybrala daň nejkrutější - vyhynuly celé chovy a to nejen morčat...

V zimním období 2010/2011 došlo k útlumu, nejsou časté svody zvířat, ale je možné, že s prvními výstavami v roce 2011 se nemoc opět objeví. Zvířata po zimě ne ve zcela ideální kondici budou vystavena stresu, jistě se najde nezodpovědný chovatel, který musí vystavovat za každou cenu, i když ví, že u něj tato nemoc řádila a problém je opět tady.

Od podzimu 2010 do současnosti jsme s kolegyněmi sbíraly data a informace o chovech v ČR, které byly touto nemocí zasaženy, abychom mohly upozornit ostatní chovatele na rizika spojená se svody a transporty zvířat apod. Data nám byla poskytována dobrovolně, na základě výzev na diskuzních fórech, některé informace byly převzaty z veřejně dostupných webových stránek CHS. Na základě těchto dat vznikl seznam chovatelů, kteří byli nemocí zasaženi a přišli tak buď o určitý počet zvířat či o celý chov. Nemám svolení všech, proto tento seznam nemohu uveřejnit.

Nicméně z informací vyplývá toto: jde o onemocnění, které zasahuje zejména mladé jedince v období odstavu nebo krátce po něm, jedince vystavené nějakému stresu (výstavy, transport...), jedince oslabené (březí, druhotnou infekcí - často je to kokcidióza...), velmi staré jedince.

Shrnutím nespecifických příznaků - apatie, hubnutíí spojené s nechutenstvím nebo naopak hubnutí, ale dobrý apetit, průjem, vzácněji křeče - a známých pitevních nálezů, jsme se přiklonily k názoru, že jde o klostridiovou infekci známou jako Tyzzerova nemoc.

Jde o mezidruhově přenosné onemocnění - mohou onemocnět nejen morčata, ale i další hlodavci nebo třeba hříbata, psi, kočky, telata, ap.

PŘIBLÍŽENÍ NEMOCI, LÉČBA:

ET: Bacillus (Clostridium) piliformis - nitrobuněčná bakterie - kultivace je možná jen ve žloutkovém váčku kuřecích embryích

produkuje velmi odolné spory - vydrží při pokojové teplotě až 1 rok, teplotu 56°C zvládají hodinu

Způsob nakažení: orální cestou - bacil

- spóra obojí je možné "získat" z prostředí, kontaktem s nosičem, pozřením trusu...

Primárním místem infekce je dolní trávicí trakt (ileum a cékum..), potom je krví a lymfou transportována do jater a myokardu

Predispozice: - způsob chovu (velká koncentrace zvířat - "přecpaný chov")

- transport (mezi chovateli, výstavy)

- stres (březost, odstav, jiná onemocnění, oportunní onemocnení..)

- hygiena chovu (desinfekce, sanitace, karanténní opatření)

Inkubační doba: 3-7 dní u laboratorních zvířat (odpovídá i pozorování v českých chovech morčat)

- přízanky můžeme pozorovat už po několika hodinách

- jsou nespecifické: deprese, anorexie, průjem, polehávání, horečka, ileus, nakonec křeče a koma

březí samičky potrácejí

- u laboratorních zvířat byly dále pozorovány: neupravená srst, pilovitý hřbet (pozor na fatální záměnu s kokcidiózou), vodovitý průjem

- velmi často šlo o velmi rychlý úhyn - od vzplanutí nemoci - bez příznaků - rychlá smrt

Pitevní nález - játra: bílá, šedá či nažloutlá nekrotická ložiska (menší než 2mm)

- střevo: difúzně červené, difúzní krváceniny (paint-brush), seroza céka, různorodé plochy nekrotické mukózy v céku a kolonu, edém stěny céka

- myokard - bílé pruhy (v blízkosti apexu)

- zvětšené a endematózní lymfatické uzliny

Bohužel tyto nálezy mohou při pitvě úplně chybět nebo být málo patrné....

Terapie: TETRACYKLIN

částečně také: streptomycin, erytromycin, PNC, CTTC

bakterie je odolná vůči: sulfonamidům a chloramfenikolu

Proto NIKDY nepoužívat sulfonamidy, kortikoidy - usnadňují infekci rozvoj, zvířata po léčbě těmito přípravky snáze onemocní, průběh nemoci je urychlený a letální...

V promořeném chovu - je možná (nicméně nepříliš doporučovaná) likvidace veškerá střevní mikroflóry všech zvířat a posléze zasídlení novými bakteriemi od zdravých zvířat. Léčba bývá vzhledem k anpadení jater a srdce často neúspěšná, pokud zvíře nemoc zvládne a přežije, je do konce života postižené zhoršenou funkcí jater a náchylné k dalším nemocem.

Nemoci lze zabránit v dalším "řádění" jen důslednými hygienickými a karanténními opatřeními v chovu - nově příchozí jedinec, jedinec, který byl ve styku s jinými zvířaty (transport, svod,...) by měl být umístěn do karantény alespoň na 14 dní (mnohem lépe na 28 dní). Ti, kteří se aktuálně s nemocí v chovu potýkají, by neměli vystavovat ani zvířata, která jsou na pohled zdravá nebo prodávat dále své odchovy (nebo alespoň upozornit kupujícího na nutnost karantény kupovaného zvířete). Při veterinárních přejímkách na výstavách a svodech by měl být kladen důraz na kondici přejímaného zvířete - zvíře apatické nebo pohublé by nemělo překročit práh výstavního prostoru. Při posouzeních a registracích by se měla podložka o každém zvířeti desinfikovat, i posuzovatelé a nosiči by měli dbát na otření rukou desinfekčním prostředkem (což ovšem může vést k navýšení výstavních poplatků).

A rozhodně by se ti, kteří mají tuto nemoc aktuálně v chovu, měli alespoň na čas vzdát účasti na těchto akcích, aby nepodporovali dále šíření této závažné infekce. Vždyť několik chovatelů přišlo zejména kvůli těmto nezodpovědným chovatelům o často dlouholetou práci nehledě k finanční ztrátám.

Tento článek vznikl díky Kateřině Havlenové (CHS Od Kazbundy) a Ľubici Mišurové (CHS Z Cavia Zahva) a také díky informacím od zasažených chovatelů.

Zdroj: https://www.chs-egeria.websnadno.cz/